Ale teď už k novinkám. Skončili jsme u našeho prvního prodlouženého víkendu (teď nás čeká další, ale o tom už více Adámek v příštím úryvku).
Na naší úžasné, sic vrzavé posteli se nám spí krásně, jen ty polštáře a pořádná peřina nám chyběly k dokonalému štěstí. Proto jsme se rozhodli navštívit naší oblíbenou IKEU :) Jsou tu rovnou dvě (v jedné se však nenajíte, protože zde personál stávkuje kvůli nespravedlivému propuštění) a tak jsme vyrazili samozřejmě do té druhé. Obě se nachází v odlehlých částech Vancouveru, proto jsme si vypůjčili od spolubydlících vozidlo a mohlo se jet. První slova při vstupu byla ve smyslu : ,,Aaa, a jsme jako doma,,. Uspořádání a systém je opravdu totožný,takže jsme mohli jít téměř po slepu. Nejradši bychom se jen tak natáhli a zůstali přes noc :)
I přesto musíme vyzdvihnout vyšší propracování hotdogového koutku - do bezedného kelímku můžete vybírat nápoj až z cca 7 variant - od klasické brusinky, přes ,,chutná to jak přípravek do záchoda,, , k 7upu alá ,,hm,osvěžovač vzduchu, vyplatí se tak zůstat u klasiky (brusinky či vody). Dalším stupněm je též dochucení samotného hotdogu - kečup a hořčice ? nuda,to tady frčí bílá omáčka podobná majonéze (na t u jsme si netroufi) a hlavně kyselé okurky drcené a dané do gelovité formy - překvapivě to bylo dobré :)
Takový ten brčál na konci párečku :)
Pěkně jsme si pochvalovali jak jsme nakoupili deku (jednu obří, dvě malé tu taky moc nefrčí a překvapivě se ani moc nepřetahujeme, jen občas se vzbudím a divím se, že mi je zima, když jí má celou Adámek nacpanou u sebe), povlečení, polštáře. Při vybalení doma jsme však byli trochu v úžasu. Prostěradlo, dva povlaky na polštáře byly v pořádku, ale místo povlak na peřinu jsme našli jen ,,přehoz,, na postel. Zhy nám bylo vysvětleno, že povlečení moc nepoužívají, že spí jen pod dekou bez povlečení nebo si pod ní hodí ten ,,přehoz,, a spí. Když jsme byla pátrat po normální povlaku, v obchodě na mě koukali jak kdybych spadla z Marsu, že to opravdu nemají a neznají. Inu, jiný kraj, jiný mrav :)
Rozhoupali jsme se a vrhli jsme se na balení rovná správnému kanadskému občanovi. Ukázka výborné 8kg jasmínové rýže :)
Následuje Moon cake, který donesl Adam z práce od šéfa (číňana). Je to jejich tradiční dezert podávaný při setkání celé rodiny a během konzumace společě pozorují měsíc, od toho název. Existují různé náplně, např. fazole (to údajně nikdo nejí, jak je to ,,dobré,,), tenhle byl vaječný - zajímavá chuť.
Došlo i na ochutnávku perského ,,chleba,, od našeho oblíbeného zelináře, který prodává i takovéto poklady. Jak se píše na obalu dá se jíst ke snídani, k obědu, k večeři :)). Sám o sobě má opravdu neutrální chuť s pár semínky sezamu.
Ale aby měl člověk opravdu kompletní výbavu bytu, stačí vyrazit na kolo. V neděli jsme se vydali směrem Deep Cove k řece, kde jsme se chtěli smočit, protože bylo opravdu teplo. Po cestě jsme rozdávali letáky a dělali reklamu firmě, kde Adam pracuje. Při příjezdu jsme se zhrozili,kolik je tu lidí, a tak jsme zvolili méně frekventovanou stranu.
Voda byla krásně čistá, ale opravdu hoodně osvěžující. Po 10 sekundách jsme to otočili zpět na břeh. Moc jsme nechápali,jak v tom může někdo sedět :)
Nicméně po cestě domů na mě Adam volá, ať zastavím. Asi další dům se špatnou střechou, kam jde s reklamou, říkám si. Vrátím se a už vidím, jak se prohrabuje hromadou FREE STUFF a drží v ruce obří monitor od PC. Následovala klávesnice, myš, reproduktory do auta. A jak jsme to chtěli odvést ? Monitor do podpaží, zbytek do batohu :D Ale co když to nebude fungovat a potáhneme to zbytečně ? V tom přijel majitel této kupičky a ujišťoval nás, že vše je v perfektním stavu,jen si pořídil nové, a tak předává dál. Tak jsme vše sbalili a frčeli. Po chvíli Adam uznal, že takhle moc daleko nedojede a tak jsme z batohu vyrobili super držák na monitor, kde jen stojánek od něj neskutečně řzal do páteře,ale člověk měl volné ruce na řízení. Tak si trochu vytrpěl a už nám vše krásně šlape a ještě jsme ušetřili cca 300 dolarů :)
Tohle nezkoušejte :) !
A tím jsme úspěšně završili vybavovací víkend. Ten následující se u mě v sobotu nesl v pracovním duchu, a tak jsme odpoledne zrelaxovali procházkou po China town a dále po Granville Island, kde je úplně boží market se vším jídlem, co vás napadne a to extra čerstvé - hlavně ryby.
Po cestě oblíbená Rogers arena a hokejový Canucks - už se pracuje na lístkách na říjnový zápas, až dorazí náš drahý kamarád Honza :) Tak snad to bude stát za to :)
China town :)
Úžasné kulturní centrum, kde se odehrává čínské divadlo :)
,,Vstupní brána,, :)
A to už je Granville Island s marketem :)
To by bylo, aby v okolí nebyl nějaký park :)
Chtěli jsme vyfotit ten přístav za námi, ehm :D
Krasavci :)
Abychom ale moc nezlenivěli, tak jsme se konečně v neděli dostali k výšlapu na slavný Grouse (Grouse Mountain). Slyšeli jsme o tomto výšlapu legendy, takže jsme čekali co přijde :) Jde o to, že cca na 3 kilometrech nastoupáte převýšení 900 metrů, což už je slušné. Největší blázni si to po ránu jen tak vyběhnou a dolů hurá lanovkou (sestup je zakázán, jelikož je cesta úzká a lidí už tak nadmíru). Tak jsme vyrazili prvním ranním autobusem,v naději, že přeci jen to nebude tak hrozné. Davy rozcvičujících se nadšenců nás však utvrdili v pravý opak. Takže jsme se řídili dle davu a nastoupili na trail zvaný Grouse Grind. Ve chvíli, kdy už umíráte, na vás vykoukne cedule 1/3 - uff. Za vámi to funí, před vámi to funí :)
Ale když to zvládla i babička o dvou holích a tempu metr za půl hodiny, tak jsme to museli dát také ;) No nahoře jsme mohli ždímat svršky :) v euforii jsme běželi na vyhlídku natěšeni na úžasný výhled na celý Vancouver a...MLHA ?? Cože ?? Neskrývali jsme zklamání po takovém výstupu. Rozhodli jsme se neztrácet naději a dát si další okruh nahoře a doufat, že se vyčasí.
V průběhu :)
Nahoře, jupí :) !
Lehký výhled :)
Pořád dost sil - ten medvěd chodí vážně divně :)
Příprava na dřevorubeckou show :)
Méďovééé grizláčci - tentokrát naštěstí na plotem :)
Ani s černým bych se neprala :-/ :)
Krásné rozhledy :))
Na pořádný trail (Alpine trail) jedině s domácím burgrem :D
Jsme tam - Dam Mountain :)
Mountain Ziplines - ano,opravdu tam jede člověk :D
Dřevorubecká soutěž a představení historie :)
,,Mačky,, se dají použít nejen na sníh :)
Konečně jsme trošku něco viděli aneb cesta zpět lanovkou :)
Olympijská pochodeň :)
V průběhu pracovního týdne jsme se konečně odměnili a zašli do osvědčené ,,sušárny,, Yuko Maki na naše první kanadské sushi. Prý i nejhorší kvalita tady předčí obvyklou kvalit v Čechách, tak jsme byli zvědaví. Na doporučení jsme začali celým boxem s různou nabídkou od krabích nožiček (nejlepší!), přes rolky, po kuřecí s rýží. Nedalo nám to a jako předkrm jsme zkusili ještě chobotničku. Cenově to vychází velmi příznivě, téměř by se to tu dalo považovat za tradiční jídlo :D K tomu jsme dostali i voňavý čaj (musela jsem ho nechat téměř netknutý, adam ho odvážně vypil :) ).
Ještě úryvek z noční vyhlídky na Van.
A dále Adámkův pokus o českou pudinkovou buchtu - výborná (i přes jejich zvláštní puding, který se jen vyšlehá ve studené vodě).
Malá ochutnávka dalšího víkendu, abyste nám naši drazí čtenáři vydrželi :) Ahooj ! Zdravíme do ČR, trochu jsme si jí připomněli i tady ;) Děkujeme za trpělivost a za váš čas, který nám věnujete :) a taky koukejte napsat co se děje u vás !
Jako další nač se těšit bude časem další vyprávění já a práce aneb měním obor :) ale na to je čas..
Mějte se krásně :)) !
(Za pár hodin bysme měli vyrážet směr prodloužený víkend a stále nevíme kam,tak nám držte pěsti, ať se to ráno rozsekne :D)