Coliseum Mnt

Ahoj Ahoj :) rodiče odjeli na Hawaj, tak máme chvilku na psaní ;) Musíme zrychlit, ale už příště se dostaneme k příletu našich ;) Teď ještě jedno krátké ohlédnutí za jedním z výletů :)

První bych měl ukázat našeho oslavence :) 18tka na krku ;)

No a teď k našemu hiku :) Vybrali jsme si Coliseum Mnt což je jeden z těžkých hiků v Northu. Na 12 km ujdete převýšení  cca 1200m - cesta nahoru. Marťa se rozhodla nezúčastnit a tak jsme se vydali na dobrodružství pouze ve třech :)

Oliverův první výlet a zároveň asi nejtěžší z možných okolních vrcholů.. sice panoval zákaz vstupu kvůli sněhovým podmínkám, ale po měsíci 26° ve Vancouveru jsme se rozhodli, že je to jen strašák a "přeci to tam nahoře nemůže být  tak hrozné" :) 

Kuba a Olík na cestě... dobrá nálada stále na místě ;)

Cesta byla nádherná, absolutně jiná ne ostatní :) Místy to byla opravdu divočina :) 

Cesta byla poměrně špatně značená, tudíž jsme se po cestě potýkali s pasážemi, kdy jsme nevěděli kudy kam :)

Sníh od poloviny trailu nás trochu zarazil, ale šlapali jsme dál :)

Terén opravdu nebyl na procházku :)

200m pod vrcholem se to celé posr... protože jsme se dostali na hřeben kopce, kde bylo přes 2m sněhu (místy) a jelikož bylo teplo, tak to bylo zespoda roztáté.šlapete a z ničeho nic se propadnete..no a takhle jsem šlápl vedle kamene (je vidět na fotce ta díra) a propadlo se a má druhá noha byla v tu chvíli ohnutá a nad kamenem.. plnou vahou i se vší bagáží jsem šel koleno na kámen. 

2 ibáče a pivo mě trochu motivovalo, ale nešlo to dojít, bolelo to jak čert :)

 Rozhodli jsme se tedy zůstat na místě - přenocovat a dát koleni oraz.. a druhý den brzo ráno začít se sestupem :) 

Kubova sušárna :)

vydatná večeře :)

Nějaký ten výhled tak byl :)

Tam nahoře už je vrchol.. :(

 instantní outdoorová káva :D

Spalo se nám pěkně :) ráno probuzení do 2° ..ale přežili jsme to :)

 Cesta zpět zvládnuta v relativně dobrém čase :)

Koleno trochu oteklé ;)

No a jelikož byl ještě čas, vyvezli jsme Olíka do Light House parku ;)

Největší atrakce samozřejmě lezení u oceánu ;)

 ;)

a to je vše :) příště už se konečně dostaneme k příletu našich, kteří se aklimatizovali na výbornou, ale nebudu předbíhat ;) 

Konečně jsme tady :)

Nazdárek :) Omlouvám se, za zpoždění, ale přiletěl nám Olík a tak nebylo času nazbyt ;)

Bylo to hrozně divné..jít na seabus a potkat ho tam s kufrem, jak kdyby jsme stáli někde v Pardubicích :)

tady ho máte ;)

Nerad bych ale přebíhal - co tomu tedy předcházelo? Pár maličkostí ... například další čínská svatba - tentokrát v jiném stylu, protože to nebyl kolega, ale šéf :) Pozvánka nás trochu zděsila, ale jiný kraj - jiný mrav :)

 V práci jsme si dali jednou oběd na pláži :)

A víkend jsme tradičně zpestřili lezením v jedné krásně oblasti :)

Počasí nám vyšlo naprosto parádně :)

K večeři jsme si udělali krupicovou kaši... já jí měl asi po 3 letech :D

A neděli jsme vyrazili na kola. Martě koečně dorazilo kolo GMC road bike a tudíž nebylo nad čím váhat. Vyrazili jsme směrem Coquitlam, kde se krajina mění k nepoznání. Na chvíli jsme se museli zastavit a užít si ten pohled, protože jsme si připadali jak na cestě podél Labe do Kunětic :) nebo ne? 

No a po nádherně prosluněném víkendu jsme vyrazili na svatbu :) 150 Číňanů, dva Češi a dva Italové...tak by se dala vyjádřit účast  :D
V pozadí Two Lions :)

Ženich - šéf :)

Nachystat svatební dar - tradičně se dávají peníze... šťastným číslem podle čínské tradice je 68, tudíž jsem nakráčel do banky a poprosil o 68 jednodolarových amerických bankovek. Každý se nás pak udiveně tázal, kolik že to peněz vlastně dáváme :D Obálka byla o poznání tlustší než ostatní ;) 

Podávalo se 11 chodů... některé tradiční dobré a některé cizokrajné, drahé a převážně odporné :D :D

Svatba byla obrovská :)

  
A zábava také :)

 Do toho nám přiletěla roční návštěva :) a museli jsme jí vzít do naší tradiční restaurace ;)

A na tradiční vyhlídku :)

A jelikož žijeme naplno, tak jsme v tom všem stihli oslavit i 18. narozeniny moji milované ;) :D

Příště Vám povyprávím jak se nám vydařil výlet na Coliseum mnt ... mysleli jsme, že sníh slezl a tak jsem zlanařil Olivera a Kubu a vyrazii jsme :) čekalo nás nepříjemné překvapení.. ale o tom až příště ;)