neděle 22. listopadu 2015

Mnt Weart - pokračujem..


Minule jsme se dopracovali k přespání u Mnt Wedge lake a druhý den jsme vyrazili dále. Jak už jsem zmínil, čekalo nás 5 km a převýšení 1.200 m... Z toho nám bylo jasné, že se nebude jednat o nejjednodušší hike, ale to co přišlo překonalo všechny naše představy.. posuďte samy ;)

Když jsme ráno brzy vyrazili, přihnalo se sněžení se sněhem a my přemýšleli, zdali si vůbec můžeme dovolit vyrazit vzhůru. Než jsme pořídili několik fotek u ledovce, tak se počasí poměrně vybralo, tudíž nám nic nebránilo pokračovat :)
Tady ještě malé ohlédnutí zpět :)
 A zde již zmiňnovaný ledovec ;) Měli jsme štěstí, protože voda byla ráno zamrzlá, proto jsme se mohli dostat až k němu :)







Zkouška cepínu :D

Pohled na ledovec z vrchu :)


 Po úžasné prohlídce ledovce jsme se vydali dál na cestu, protože jsme věděli že to nejhorší nás teprve čeká :)

Kdo najde Marťu ??? :D napovím - červená bunda ;) Tohle je naše cesta.. mohlo by se zdát, že to není vlastně cesta, ano opravdu není :) Značení tu není v podstatě žádné s porovnáním našeho systému turistických značek. Jste odkázáni na Váš rozum a na průvodce :) 

Cesta, již v tomto bodě, byla mizerná, lezlo se po velkých kamenech a v podstatě jsme šli po čtyrech. Nadávali jsme, ale to jsme pořád netušili, že můžeme být rádi za to co máme :D


Kuba se ještě vydal na ledovec, tady pohled zpátky.

Podívat se na propadlou část. Poslední ohlédnutí do údolí a už stoupáme by valley do sedla :)

Naše cesta :)
 Vydrápali jsme se o prvního sedla a to co jsme viděli nám nezvedlo náladu, ale mraky se začaly vybírat, což nám dodalo motivace ;)

Můžete vidět, že i přes šlapání jsme stále v bundách.. foukal poměrně slušný vítr a hlavně byla hrozná zima ! :D
Na další fotce jsem naznačil zelenou linkou naší cestu :) O tom, že zrovna dlážděná nebyla asi nemusím povídat :) :D


Nicméně i přes tuto pasáž jsme se dokázali s nějakou tou sladkou tyčkou přenést a dostali jsme se o dalšího sedla k ice fieldu :)
Tady mi to sluší :)) jsem zachycen jak vzhlížím k vrcholu a k cestě na něj s myšlenky typu: "No to si děláš pr..." :D


přes ice fiel jsme se oklouzali až ke skále :)


Náš vysokohorský průvodce Kuba :)

 Ještě jsem měl fotku s ukázkou cesty vzhůru... :-/ tady je :) žlutá linie ukazuje cestu, kterou jinak těžko vidět.. můžete se pak mrknout zpět na fotku jak koukám vzhůru a zkusit jí najít bez linky ;)

Ale kdo se bojí nesmí do lesa... nebo na hory? Jdeme ;)

Tuhle pasáž jsme si docela užívali.. bylo to jako lézt C ferattu s jediným rozdílem - bez jištění :D
 Nic méně i zde se podařilo dobýt sedla a pak už "jen" cesta po hřebeni a krkolomný závěr..dáme to?
Tím, že jsme se dostali na hřeben se nám otevřel pohled i na druhou stranu hory na obří ledovec.. neskutečné výhledy už teď :)

 A jak vypadala cesta dál? Žádnej med :D

Já s Marťou na cestě....ztraceni v záplavě kamení ;)



Tady je vidět trochu údolí, kterým jsme se dostali nahoru :)

 Ledovce na druhé straně :)

Hřebenovka :)




Výhledy byly neskutečný... ke konci, už jsme byli tak vyčerpaní, že jsme zastavovali každých 5 minut.. každý individuálně... rozdejchával a zakyselené svaly... už se moc nemluvilo a každý už myslel jen na jedno... že za chvíli budem teprv v polovině a cesta dolů přes ty šutry nebude o moc pohodlnější :D




Tady červená linka - naše  cesta :)


Závěr byl hodně vymazlený... tady naše zadky..šplhající vzhůru :)

A jsme tam !!! :) 2.835 ! 






 Tady je vidět cesta, kterou jsme se dostali až na vrchol ;)









Úžasný výhled... neskutečný pocit z překonání sama sebe... ale nebylo všemu konec :) Cesta zpět nebylo o nic pohodlnější ani rychlejší... Vyžadovala hodně přemýšlení, protože kameny byly dost uvolněné a často se stávalo, že jste si hodili šutr rukou (kde jste se podpírali) na nohu pod vámi .. nebo na kamaráda pod vámi.



Z vesela jsme se klouzali dolů :)


  
No a mezitím už začal padat stín na lake a docházelo nám, že musíme máknout, chceme-li být na parkovišti před setměním.


Odpoledne už nebyla šance k ledovci dojít :)





Do tábora jsme dorazili pokud si dobře pamatuji kolem 5pm.  6.15pm už se začínalo stmívat a ještě k tomu v lese to bylo o něco dříve.. tudíž jsme do sebe naházeli rychlou večeři, sbalili stany a vyrazili na cestu. I když jsme valili co se dalo, stejně na nás v půlce cesty padla tma. Naštěstí jsme byli připraveni na nejhorší a vytáhli čelovky. Najednou ale vidíme čelovky před námi. Potkali jsme dvojici, která se ploužila pomalým krokem, ukázalo se, že on (zapomněl jsem jméno), zvrtnul kotník. Vzali jsme mu s Kubou krosnu, kdy jsme se střídali ve snášení na parkoviště, protože i když cesta už byla o něco pohodlnější, pořád to nebylo ono. Když k tomu táhnete dvě krosny s věcmi na 2 dny do zimních hor :) Cesta se nám teda s nimi prodloužila o hodinku / dvě, ale byli jsme rádi, že jsme se nakonec všichni v pořádku dostali na parkoviště :)
Tady máme rozlučkové foto ;)


Zmrzlí, vyčerpaní ale spokojení ;)


 Do Vanu jsme se dostali kolem 23 večer druhý den (pondělí) hned do práce... ještě ve středu nás pálili nohy a dospávali jsme únavu :D Těšíme se na další podobný trip. 

Jinak nám tu už začala zima :) Tudíž plánujeme nějaké ty sněžnice ;) Momentálně stále bez auta, tudíž se horko těžko něco vymýšlí, ale už máme něco vyhlídnutého, tak snad v nejbližší době se poštěstí.. ještě totiž stále řešíme víza (já vím, už to tu dlouho nebylo), ale mělo by to být snad naposledy..

Doufáme, že se máte parádně ! :) a příště zas už k novinkám z vanu a k našim všedním zážitkům ;)

Málem bych zapomněl na video z vrcholu :) tady je:
 



Žádné komentáře:

Okomentovat