úterý 26. ledna 2016

Jedeme dál - Májské centrum Coba a Cenoty :)

Nádhernou snídaní jsme se rozloučili s Hostelem Zacalo, který zůstal do konce pobytu nepřekonán :) 


Dali jsme se na cestu dřív, než začne traffic v centru. Pro představu přikládám opět mapu. Jedeme z modrého kolečka do žlutého (následně růžového) :) tentokrát ! už po dálnici ;) 
Je zvykem, že děti tu pracují od mladého věku - nejmladší cca kolem 8 let se nám snažil prodat nějaké ořechové směsi na pláži. Tady prodává noviny a cigarety...


Po dálnici se frčelo nádherně a tudíž se můžeme rovnou přesunout do Coby :) Tento areál je mnohem rozprostřenější než ostatní  a většina turistů si půjčuje kolo. My jsme to samozřejmě absolvovali pěšky :)

Tyto posvátné kameny sloužící k jistým rituálům nás provázeli celou cestu :)


Známé místo, hřiště stejné jako v Chichen Itzá - byl jsem poučen, že se zde hrál - něco jako dnešní basketbal, ale s mnohem větší motivací. Hrálo se zde o smrt.



Takovouhle cestou jsme tu šlapali poměrně dlouho :) Nepříjemností oproti ostatním areálům byla přítomnost komárů :)




 Tady si můžete přečíst oficiální popis těchto kamenů:



A zde náš cíl:

Nejznámější a nejvyšší stavba, která je do konce roku přístupna veřejnosti (my jsme tam byli 22.12.) a následně bude uzavřena, protože se její stav rapidně zhoršuje :/








Po cestě jsme narazili na rodinku opic, která se nám přehnala nad hlavou v korunáh stromů. Máme z toho video, které opět bude se všemi ostatními v posledním příspěvku o Mexiku ;)
Teď už ale hrr do auta a směr Cenotes Dos Ojos. V oblasti Tulumu si můžete vybrat z celé řady Cenotů. Tyhle po Grand Cenotes měly perfektní hodnocení, tak jsme neváhali :)

Unaveni po plavání? Žádný problém, můžete tu být celý den :)



U vlezu bylo poměrně dost lidí, ale pokud jste odplavali trochu dál, hned to bylo klidnější :)


Marťa :)






Po cachtání trocha odpočinku ;)



My jsme však tímto dnem nekončili, proto jsme nemohli moc zahálet, naskočili jsme do auta a frčeli do Tulumu. V Hostelu jsme chtěli zanechat věci, následně vrátit auto a jít na Hostel pěšky. Ukázalo se, že v hostelu kupodivu nemluví nikdo anglicky...až na jednu paní, která dorazila po hodině marné snahy .:) Bylo nám vysvětleno, že v našem pokoji není ještě hotova elektřina ( ?!? ), jestli nemůžeme chvíli cca - 2h - počkat. Už to bylo podezřelé. Tento hostel jako jediný jsme zamluvili volně na internetu. Ostatní jsme bukovali přes booking.com, kde naleznete recenze k příslušnému objektu. Tam však byla většina plná a tento byl cenově výborný... časem jsme však zjistili proč.

Zanechali jsme tedy věci na "recepci" a jeli vrátit auto a projít se centrem Tulumu :)


Po dvou hodinách jsme se tedy dostavili zpět, tam nám řekli, že to ještě chvíli potrvá, nějaký pán říkal, že jestli nemají jiný pokoj, že tenhle asi nepůjde a oni, že nemají... Nejhorší ubytování ever :) náš pokoj:

Rozbitá tabulka u okna = komáři vesele lítají tam a zpět.

Pouze jedna zásuvka a jedno světlo..stěnu nečekejte :D Celou noc jsem se bořil a přemýšlel jsem co je špatně, ráno jsme zjistil, že oni dali single matraci, na to double a ten roh co přečuhoval podepřeli na konci molitanem, tudíž na jedné straně byla díra.

Malou útěchou se stalo, že nám jako kompenzaci, chtěli vrátit nějaké peníze - my jsme je odmítli s tím, že chceme za free půjčit na zítřek kola ( na pláže to bylo z centra daleko ). Souhlasili ;) 



Ještě pár panoramatických fotek, které tu bohužel nevyzní:





Běžím do práce, tak zase příště ;) Teď nám tu stále prší, ale máme asi 10°, tak alespoň teplíčko :)