neděle 20. března 2016

Stěhuji, stěhuješ, stěhujeme

Ahooj,
tak zdravíme s dalším né příliš cestovně vázaným příspěvkem. Okolnosti tomu dali, že jsme museli opustit bydlení, kde jsme doposud byli celou dobu a posunout se jinam. Po zvažování zdali zůstat či nezůstat v North Vancouveru, jsme se rozhodli, že to tady máme prostě rádi a pokusíme se tu zůstat. Bytová situace tu není úplně jednoduchá, začíná to tu být čím dál oblíbenější a ceny a poptávka tomu odpovídají. Úplnou náhodou se nám podařilo být ve správnou dobu na správném místě a po vyplnění hromady papírů a schvalování, zdali jsme hodni tohoto pronájmu, jsme získali byt pár minut od starého bydlení. Je to opět se dvěmi ložnicemi a navíc terasou, takže nastala jen otázka spolubydlící/ho. Nakonec tu s námi bydlí češka Míša, která pracuje večer, takže se s ní během týdne potkat je v podstatě nemožné, a tak máme byt v podstatě pro sebe.
Stěhování byl jeden dlouhý, náročný kolotoč. Původně jsme to chtěli provést po práci, ale pak jsme se rozhodli, že si vezmu den volna a Adam se pak přidá po práci. Vše jsme nachystali a sbalili dopředu, člověk si ani neuvědomí, kolik věcí za tu dobu nastřádal. Na to,že jsme přijeli s jedním kufrem, toho máme teď poměrně dost :) Plus jsme si museli obstarat svůj vlastní nábytek, takže to bylo nekonečné hledání a domlouvání a vyzvedávání, což bez auta nebylo úplně jednoduché. Naštěstí nás mnohokrát zachránil náš kamarád Kuba nebo Adamův pracovní truck.

Baleníčko, balení :)

Velké třídění a zjištění, že na kempování máme asi úplně vše, na co člověk pomyslí :)


Mix našich věcí, nábytku, věcí Jirkovi přítelkyně apod. :)

Na den D jsem měla půjčeného golfa od Jirky, což bylo super, až na to, že v jednom člověku jde vše strašně, ale strašně pomalu. Takže jdete doslova třicetkrát z bytu do auta, přejet a to samé znova, takže i když se to nezdálo, člověk se nezastavil a stejně nebyl schopen to zvládnout. Skončili jsme asi v 10 večer a padli vyčerpáváním do postele. Teď to jsou cca 3 týdny a konečně už jsme tak nějak zabydlení a máme vše, co potřebujeme.


Při první vykládce se nám hned úspěšně podařilo roztrhnout gauč, ale české ručičky si poradí a už je zas jako nový :)


Pápá :)





Od našeho nového domácího jsem měla k dispozici rudlík, jinak by to opravdu bylo trochu moc :)
A jede se :)



Golf naložen až ke stropu :)


Sandwich s mikrovlnkou darovanou od kolegy z práce aneb jsme levná rodina :)


Naložit rudlík, co jde tak na záda, ať se nemusí stokrát :)


Hned první večer jsme se seznámili s naším novým kamarádem mývalem. To jsme netušili, že další dny tu budeme mít kočičí zoo. Respektive spoustu koček spíše tygří velikosti :)
























Dostali jsme se i k nákupu zeleně a výsadbě bylinek, tak uvidíme, jak se jim t bude dařit :)


Tak tady spíme :)


Já osobně se u odmítám někdy stěhovat, ne nadarmo se říká, radši vyhořet než se stěhovat :D
Mezitím jsme se snažili podnikat alespoň malé výlety apod. a tak jsme vyrazili do části města zvané Coquitlam. Je to lehce z ruky, takže když tak Adam musel pracovat, krycí název byl Kokotlam.
Využili jsme půjčeného kola a ne úplně špatného počasí a vyrazili se provětrat.


 Modrý flek s kolem nad hlavou :)


 Jezero s pláží, kupodivu se nikdo mekoupal :)


Čas na pauzu :)




 Adam si hraje s jeho novým pracovním mobilem :)



Na závěr ukázka prvního hezkého dne po x týdnech deštivého Vancouveru. Natěšeni jsme se vrhli na první venkovní lezení, ale skály jsou tu v lese  neměli šanci dostatečně vyschnout, takže to bylo spíše lezení ve vodopádech vody.
Ke skalám se musí nejprve dojít po trailu a když už vás nebaví medvědi, tak potkáte třeba pumu.


Adámek si leze :)


Dle velikosti pozadí došlo ke změně lezců :)


Tak pro dnešek jen takový souhrn, nechceme vás zahlcovat přebytečnými informacemi. Po jarním týdnu nám opět nastupuje déšť a tak hurá do práce :)
Mějte se a ať vám ten pracovní týden uteče ;)

1 komentář: