neděle 27. července 2014

Vancouver news :)

Tak vás opět po čase zdravíme a posíláme trochu čtení pro volné chvíle :) Tyto dny nám opět utekly jako voda (Adámkovi ještě o něco více, jelikož z důvodu špatného počasí dva dny nepracoval :) ). Ale jinak pracujeme jako diví, abychom si mohli náležitě užít příští prodloužený víkend s co nejlepší výplatou v kapse :D .
Tento týden měl Adam štěstí na pracovní lokalitu, a tak jsme se konečně dostali do opěvovaného Queen Elizabeth Park  nacházejícího se nedaleko centra, téměř skrytý před zraky turistů. Při pokusu se dostat do jeho středu jsme už ani nevěřili,že to bude stát za to. To jsme se ale mílili :) Vše pečlivě upravené, s dřevěnými mostky, květinami vytvářejícími obrazy a příjemným posezením pro piknikovou večeři.










Nechtěla bych to okopávat :)





Adam se za mnou schovával ve svém pracovním outfitu :)


Bambusák v trochu větší velikosti než máme doma v květináčí :D


Při odchodu nás čekalo ještě jedno zvířecí ňuňu překvapení na stromě přímo nad námi :)


Nijak si s námi nelámala hlavu, a tak jsme jí po chvíli omrzeli a radši pozorovala pobíhající veverku :)



Po pořádné procházce musí přijít pořádní jídlo. Pomalu se rozjíždíme v našem kuchařském umění, zatím tedy s omezeným počtem surovin :D Po velmi výhodné koupi jsem se pustila do přípravy lososa (už vím, proč si celého nikdo nekupuje, protože pak se s ním musí hodinu patlat, aby z toho vznikl ucházející výsledek - tady by se hodila úchylka mé drahé sestřičky : nikdy nedělej nic když se nepodíváš na návod na youtube :) já jsem to neudělala a ša si svou cestou :D ).


Adam se mezitím vrhnul na borůvkovou bublaninu. Jenže tohle nejsou ledajaké borůvky (vyjma své nečekaně obří velikosti), ale mají i úplně jinou chuť a uvntř jsou bílé (tedy aespoň tento druh). Člověk se tu nepřestane divit.
Pro ilustraci :)

Abychom se ještě hnuli po všem vyvařování konečně byla možnost vyrazit na beach volejbal. Kurty máme 10min chůze od bytu, spoluhráči domluveni, a tak nebylo co řešit. Speciální foto pro Olíka, Jakuba a Honzu - doufáme, že trénujete, ať vás můžeme vyzvat ;)


Měkteří snědí hráči od vedle asi nepochopili,že se opravdu nehraje v riflích a botaskách :)


Jídelní vložku bych zakončila návštěvou slavného řetězce Tima Hortona. Konečně jsme si s Adamem prohodili role a já si lehce zvedla hladinu krevního cukru. Cestou z práce si povídáme s děvčaty a Áďa nám básní o místních koblihách, že jsou nejlepší na světě. Hanka se nenechala přesvědčit a stále se utvrzovala v tom, že na ty od maminky přeci nikdo nemá ! Tak jsme museli dát povinnou zastávku - no,hanka svůj názor velmi rychle přehodnotila :D asi 5 min jsme jen tak seděli a nikdo neměl slov - nová závislost ! Takže až přijedeme o 150kg těžší,tak se nedivte ! Bohužel se Tim jinde než v Kanadě nenachází a tak vymýšlíme jak vám poslat balíček :)

Boston cream a Maple syrup !


Takže jak vidíte, tato práce má i své výhody. Další z výhod je ta, že si můžete se všemi zpívat v autě a nikomu nevadí, i když běžně z vašeho zpěvu začíná pršet - před Adamem mám zákaz :) Poměry jsou tu různé od neskutečně majetných po ,,nižší třídu,,. Např. po návštěvě basementu (sklepního bytu) místního pana doktora,ke kterému Áďa chodí, bych k někomu do ordinace ani nepáchla. Naopak některá sídla jsou neskutečná, většinou si na ty nejlepší zapomenu mobil,takže jen lehká ilustrace. Tam když vám zbyde čas,tak se můžete kochat nádhernými výhledy či uměním (viz. obraz za 2 miliony dolarů).




Tak jsme se inspirovali a rozhodli se pořídit větší postel. Ne, že bychom si stěžovali na našem sotva 1,5 lůžku tvrdém jak beton, ale po nabídce dvakrát větší free postele jen za odvoz jsme neváhali. Krásně se nám to sešlo, když spolubydlící Kristýna dorazila domů s půjčeným autem - drobečkem z práce a tak jsme vyrazili hromadně na ,,výlet,, :D

"Jakože jsem ho dostala k svátku od Jirky :)"


S Hankou jsme z toho měli největší Vánoce a tak nás chlapci nechali radši celou dobu sedět v autě. Čech, od kterého jsme si ji brali na nás koukal nechápavým pohledem, proč jsme dorazili v pěti. Nesnažili jsme se mu to vysvětlovat :) Kluci jí šli vyzvednout do bytu zatímco na ně čekal u auta. V tom začala Hanka vykřikovat věty typu: proč na nás ten chlap tak čumí..sedíme tady jako 3 husy..než jsme jí stačili uklidnit přišla věta: snad to není čech ne ?? po výbuchu smíchu se na nás už ani nepodíval :)
A tak jsme radši vyrazili:

Nedalo nám to a museli jsme si udělat fotku na korbě - při odchodu jsme zpozorovali v okně pana správce, asi už nás nemá rád :)



Vyspali jsme se do růžova, a tak jsme v sobotu mohli vyrazit do slavného Capilana na Capilano suspension bridge. Nezapřeli jsme svůj původ a dali jsme si za cíl získat vstup zadarmo (běžní cena je 40 dolarů,kdo by to platil :) ). Vše spočívalo  v tom, že lidé bydlící v těsném okolí opravdu platit nemusí, a tak jsme si poslali na kamarádky adresu dopis s našimi jmény a u pokladny jsme se urazili, když po nás něco chtěli. S omluvou od paní pokladní,že je to samozřejmě free, jsme mohli pokračovat :)


V areálu se nachází nejdelší visutý most na světě, skalní vyhlídka a stezka v korunách stromů. Přidala se k nám i Hanka s komentářem : ,,hlavně mě musíte všude fotit,, :) Samotný zážitek byl již úvodní visutý most, kde jsme narazili ,,nečekaně,, na skupinku ,,šikmých,, (interní přezdívka). Ti nejenom že neumí jezdit na kole,ale tady chytli totální paniku a v půlce se zastavili s roztaženýma nohama,že dál nejdou a ať se to tak nehoupe. S úsměvem na tváři jsme pokračovali dál.




Následuje foto koutek :)



Hanička v celé své kráse :)


,,Vystrč tu nohu ,, :)




Máváme do Čech :)



Stromy tu byly opravdu staré a cca 50m vysoké. Zakládají si tu na čistém prostředí - letáky na recyklovatelném papíru, po každých pár metrech informace s ekologickou osvětou...





 Skalní vyhlídka - po očku jsme koukali dolů k řeče, jestli neuvidíme nějakého méďu, pán nás upozorňoval, že jich tu je docela dost,ale nepoštěstilo se..


 Ahooj :)


Památeční samolepka do sbírky :)


Po důkladném prozkoumání celého parku jsme navázali na trail vedoucí ke Capilano lake - vodní nádrži. Krásná cesta lesem podél vody v příjemném chládku, po cestě jsme míjelí místní ,,lososárnu,, - sádka :) Co víc si při sobotním dni přát. Tuto pohodu nám narušil vzdálený křik - aha,další šikmí na mostě, říkali jsme si a nerušeně pokračovali dál. Vedli jsme nějaký zapálený hovor, když v tom Hance upadl leták z batohu. Sbírám ho a najednou na mě křičí: MEDVĚD ! Já s výrazem ,,haha,dobrá sranda,, na jí jen koukám..Za námi se ozvalo jen: ,,holy shit,,. Po opakovaném ,,fakt je tady medvěd,, se kouknu před nás a asi tak 2m před námi opravdu stojí !! V tu chvíli jsem byla asi v úplně jiné dimenzi a začala přelézat dřevěný plot u cesty (ten by mě určitě spasil :D). Hanka mě ve zmatku následovala a Adam na mě spustil proč nefotím :D ,,Foť ho,, (poslední slova před smrtí) :D a tak jsem mu přenechala foťák a začala se plížit dozadu. Paní za náma začla s radami,že musíme dělat hluk a on se lekne..Zrovna to bylo na rozcestí mezi naší cestou a mostem,kde šli další turisti,kteří ho spatřili o něco později a po odchodu zpět se už nevrátili :) Další věty typu: kterej leze na strom hnědej nebo černej, byly stejně bezpředmětné :D méďa byl naštěstí docela zmatený,nevěděl kam má jít a tak po chvíli samovoně odkráčel do lesa..Aneb každý má hold jiné reakce :)
Jinak to byl medvěd černý, který na stromy šplhá (viz youtube - american black bear tree a máte ho v celé kráse) a se kterým se doporučuje bojovat, protože bývá menší než hnědý a následky nemusí být tak fatální :) už se vidím,jak si s ním dávám páku... A tak máme díky Adamovi opravdu i důkazní foto:





Jak prohlásila Hanka - nejít před tím na záchod, tak se můžu převlékat :) zase stačilo na nějakou dobu :)
Pak už jsme se naštěstí jen kochali krásami přírody a výlet zakončili obědem u přehrady.


Capilano lake :)


U oběda nám paní od vedlejšího stolu začala vnucovat přenosnou ledničku, že je úžasná, 10dní používaná a že už jí nepotřebuje..Když zjistila,že jsme nepřijeli autem a opravdu ji nemáme kam dát, tak se zklamáním odkráčela :)




V neděli jsme se rozhodli opět využít zapůjčených kol a vydali jsme se na projížďku po okolí. Cesta vedla podél pobřeží až na okraj k oceánu. Problém je, že ať jedete na jakoukoli stranu, vždy vás čeká nějaký ,,příjemný,, krpálek, jelikož jsme přeci jen v kopcovité části města. Náš oblíbený na nás čeká vždy v závěru, kdy si řidiči aut klepu na čelo, co tam děláme. Dnes nás však jedna milá babička začala z pickupu povzbuzovat  a ukazovat nám,že jsme jedničky,tak jsme to hecli až nahoru ;) Teď už jen užíváme poslední zbytky nedělního večera a sbíráme síly na pracovní týden :)

Snad jste se dobrali až na konec a neusnuli u toho :) nepotěším vás, příští příspěvek bude pravděpodobně ještě o něco delší, jelikož budeme mít prodloužený víkend (bohužel vás se to asi netýká :) ) a chystáme se na surfování do Tofina, takže se můžete těšit na naší lekci chytání vln :D Myslete na nás a mějte se krásně :) !